Říjen 2015

Navždy sbohem

29. října 2015 v 16:45 | Igun |  Básně
Než řekneš sbohem
zastav se na chvíli,
vzpomeň si na všechno
co spolu jsme prožili.

Na slova o lásce,
na chvíle plné citu.
Proč tedy odcházíš
sama a bez soucitu?

Ještě mě hřeje dlaň,
Tvá co byla v mé dlani.
Proč se mnou nezůstaneš?
Co ti v tom brání?

Za řekou, za mostem ...
tam na druhé straně.
Tam doprovodí Tě, jen slzy
co zalili mi skráně.

Proč navždy je sbohem?
Vždy se budu ptát!
Neumírej, má lásko …
Navždy, navždy, Tě budu milovat!

Podzimní melancholie

25. října 2015 v 19:47 | Igun |  Básně
Už je to tady znova!
V hlavě zni opět ta slova
co pronikají hlavou i duší …
Srdce úzkostně mi buší!

Jsem vězněm čtyř stěn,
čtyř zdí z betonu a oceli.
Prázdným pohledem měřím čas …
Kdy se ty rány zacelí?

Za okny podzim stromy svléká,
sychravý vítr přinesl chlad.
Po tváří horká slza stéká …
Kde je ta, kterou mám rád?

Už je to tady znova!
Ta slova volající o pomoc.
Mezi čtyřmi zdmi smutek se schoval …
Za okny se blíží zima. A s ní noc!


Žít život pozpátku

16. října 2015 v 18:07 | Igun |  Básně
Žít život takhle pozpátku …
Páni, to bych si dal!
Napřed bych ženy miloval
a až potom proč, se ptal.

Život žít znovu pozpátku
řeknu vám, to by byl děs!
Pryč bylo by, co jsem zbudoval,
pryč bylo by to, kde jsem dnes.

Žít život od konce k začátku
kdo by se tomu smál?
Zas v plínkách ležet s dudlíkem …
Hlady bych znova řval!!!