11. Na cestě přes oceán

2. srpna 2014 v 9:39 |  Příběh námořníka
Nad tmavým obzorem nekonečného masy vod se pomalu rodilo jitro. Bílé světlo slunečních paprsku se rychle sunulo po hladině, až zaplavilo loď kymácející se na vlnách. Rychle ji předhonilo a běželo dál k západu, aby nakonec proměnilo i poslední šedý kousek oblohy na slunečný den. Stará loď se pomalu plavila směrem k severozápadu. Na její zádi u kormidla stál námořník v rozepnutém kabátě a s napětím pozoroval šedé zalátované plachty, jež se vzdouvali v čerstvém větru, na stožáru uprostřed lodi. V dáli před přídi vyskakovali dva delfíni, jakoby ukazovali lodi cestu širým oceánem. Občas zpomalili na její úroveň a pak zas s pískotem, rychle skákali kupředu, jakoby chtěli námořníka i s jeho lodi co nejvíce popohnat. Přestože vál příznivý vítr, loď se kupředu plavila jen velmi pomalu. Námořník přes palubu vyhodil už všechno, o čem si myslel, že už nebude nikdy potřebovat, rychlost lodi tím, ale nezvýšil. Kam spěchal? Možná ho hnala touha po svobodě duše a možná líbezný hlas nymfy, který večer rozbušil jeho srdce láskou takovou silou, že znova a snad už naposledy, vyplul na moře, aby našel místo pro klid a harmonii své duše. Místo, kde bude šťastný a svobodný ve svém duchu. Před sebou měl dlouhou cestu a víru. Víru v naději, lásku a šťastné zakončení své pouti.
Dosud se zpravidla námořník plavil většinou blízko rozličných ostrovů a souostroví. Jen jednou, kdysi dávno, přeplul celý oceán. Teď ho čekala znova cesta přes nekonečnou masu vod zpátky na druhou stranu oceánu. Už několik týdnu plul stále stejným směrem doprovázen delfíny. Loď se otřásala pod nárazy ostrých vln. Vítr trhal zalátanými plachtami, vlny slané vody se přelévali přes palubu a brali sebou všechno, co nebylo pevně přivázané. Námořník netrpělivě naslouchal, kdy aspoň na chvíli uslyší, ten čarovný zpěv tajemné nymfy. Občas na konci dne, byli slyšet z veliké dálky mazlivé tóny milostných písní, které rozechvívali srdce láskou a touhou.
Námořník s ustaranou tváří pevněji sevřel kormidlo a s napětím pozoroval své průvodce delfíny. Vydrží jeho loď tak dlouhou cestu? Kéž by se mohl plavit tak rychle, jak oni dokázali plavat. Vysoké vlny zalévali loď, která se skřípotem jen ztěžka se sunula vpřed. Každou mílí, ale zpěv nymfy jakoby sílil a stával se zřetelnější. Námořník se zapřel pevněji nohama o palubu lodi a silně zatnul ruce do kormidla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama