Březen 2013

Rozhodnutí v lásce

8. března 2013 v 12:58 Čas kolem mne

Člověk neumí žít dlouho sám, potřebuje blízko sebe někoho, kdo mu bude naslouchat a s kým se může dělit o své zážitky a zkušenosti. Proto hledá vědomě či nevědomě někoho s kým by prožíval svůj čas. Proto podléhá svým touhám a vášním, aby dosáhl naplnění pocitu vzájemného souznění a lásky. Samotný člověk není šťastný, tak jak si mnoho lidi myslí, ten na koho nikdo nečeká, nemůže být šťastný i když tak vypadá. Naprostá svoboda je bezútěšný stav, kdy se potácíme mezi skutečným a snovým obrazem světa, abychom v konečném zjištění pochopili, že nejvíce okovů dává právě svoboda. Přitom poznání skutečnosti, přichází vždy náhle a nečekaně. Odhaluje skryté touhy v naších srdcích a působí rozsáhle změny způsobu našeho života. Tak je tomu vždy, když nám do života vkročí láska. Drzá a nenasytná, která nebere ohled na náš stav či věk. Přichází nečekaně, nezvaná a ne vždy vítaná. Přichází, aby rozvrátila naše zvyklosti a probudila skryté sny. Podlehnutí touze a lásce nás nutí rozhodnout se mezi mnoha možnostmi a vybrat jen jednu z nich a tím změnit zcela náš život i vše kolem nás
Někteří se brání přijmout nabídku osudu a zavřou oči před možností naplnit svou karmu. Záleží na povaze člověka zda je ochoten obětovat své sny a zachovat tak svůj způsob života beze změn dál,. Nikdo se ale nemůže obětovat navždy. Obětovat svůj život pro sebe je jistě sobectví, ale podřídit způsob svého života, své sny a přání, ve prospěch snů druhých je, jako vzdát se svého života zcela. Když člověk chce někomu něco dát, musí dát vše i kdyby to byla hrdost, čest nebo i život. Rovněž musí stejnou měrou být obdarován. Kdo jen rozdává a nic nedostává, tomu nakonec nic nezůstane. Ani chuť žít, ani chuť tvořit.
Jak daleko můžeme zajít ve svých touhách a přáních, abychom se bezpečně mohli vrátit zpět? Zpět do naší okovy bezpečné svobody a klidu? Žádná taková možnost není. Každý krok vpřed, každé naše rozhodnutí, změní náš pohled na svět i na všechno kolem nás a i kdybychom se vrátili i o několik kroků zpět, už nic nebude takové jak předtím. .
Rozhodnutí je proces, který tušíme že přijde, stále ho čekáme a když rozhodující okamžik nastane, zastihne nás přesto náhle a nepřipravené. Rozhodnutí v lásce bývá velmi obtížné v situacích, kdy na jedné straně jsou argumenty rozumu a na straně druhé, argumenty srdce. Jsou-li argumentem srdce soucit či lítost, jsou tyto pocity vyrovnané argumentu touhy a rozhodnutí pak samo o sobě bývá velmi složité. Přesto že hlavním popudem rozhodnutí je emocionální stav mysli, hlavním řídícím prvkem v tomto případě, by měl být chladný rozum. Každé své rozhodnutí bychom měli pečlivě zvážit, abychom se pak vyhnuli pocitům ukřivděnosti či sebelítosti. Ne vždy je snadné opustit dlouho zavedené a pustit se znovu do neznáma. Je těžké se vyrovnat z představou, že náš svět bude jiný, než byl doposud.
Je morálně nepřijatelné přijmout poznání skutečnosti, jež zcela vyvrací vše čemu jsme dosud věřili. Poznání, že můžeme žít dle svých přání a ne podle norem nám dříve zavedených. Že můžeme prožit život jinak než dosud. Nejkrásnější pocit není ten, že jsme něco dokázali, ale ten, že nás čeká někdo , kdo nás miluje a rozumí nám.